Anotace: Prostě o pohledu na vesmír

Zavírám oči a začínám snít...
Jaké je samotným vesmírem být?
Nebe je tolika hvězdami poseto...
Tak si teď představím,
že sama jsem planetou!
Hledím do tajemných zakoutí vesmíru.
Vládne tu chaos či všechno je namíru?
Působí zmateně,
ale vše má svůj řád!
Funguje bez času,
od Kdysi... Napořád?!
Občas tu zběsile
prosviští kometa,
zmizí či zjeví se
nějaká planeta.
Stále něco prostor víří,
neusedne hvězdný prach.
Všechno prostě někam míří.
Nemá smysl cítit strach.
Pořád se tu musí něco
tvořit, bořit, prostě dít!
Vždyť změna je samotný život.
A každý chce přece žít.

Publikoval(a): Kněžka, 6.10.2014