Anotace: ...Ta něžná rána kdy v myšlenkách se chytám plachet svojí loďky ...

Jak motýl...


| Marie Bernadeta |


Jak motýl v lukách je lehká
láska platonická a křehká
jako pavučinka nebo mlha
která se rozprostřela zrána




Ta něžná rána kdy v myšlenkách se chytám
plachet svojí loďky která je hnána větrem
platonické touhy k tvojí duši kterou vnímám
nemohu uložit vlastně nikam a přece živa jsem



jako víla pouze z tvých něžných vzdechů a myšlenek
které si jako telepat chytám ve své hlavě
a přikládám si je rovnou na srdce jako obklad
ve světě který láskou vnitřní pohrdá jako čímsi




co nelze ani uchopit a přitom tahle láska mrtvé křísí
Tak žijí v nebi Andělé a všichni svatí objímají se
v duších které jasně svítí v nejkrásnějších odstínech
a stávají se motýly na lučních květech na zemi




aby nám připomněly pomíjivost hmoty
protože ve snech budem žíti věčně
až rozplynou se mlhy a roztrhnou se pavučiny
pak láska platonická bude živá ve všech




Pak nebude už puhým vláním
Když sen budeme žíti v Nebi
Zdání se provždy ztratí
a láska bude věčnou přítomností

http://mariebernadeta.blog.cz/1409/jak-motyl

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 3.10.2014