Anotace: Příroda i zvěř ta dravá s životem si nezahrává....

Ticho, tma a zima.
Les hustý, nevlídný.
Větvička , když praskne,
pod mým krokem těžkým.
Divný pocit tísně,
hrdlo stáhne, pas objímá.

Náhle z dáli ticha,
temného vytí, ozve se skřek.
To vlci svolávají smečku,
bude večeře, snídaně i obídek.

Jak uniknout mám
z děsu kolem,
když vlci hladový,
svolávají se už sborem.

S hrůzy, děsivého strachu,
svaly tuhnou v nohách.
Ach Bože - Kriste,
neutečeš brachu.

Stisk prudký, hrozivý,
ruky svojí cítíš.
Strachem svíravým,
skoro se až dusíš.

Slova divná z dáli
k mozku pronikají.
Hola - vstávej ospalče
a neházej se v pelechu,
do práce už musíš.
Vyděsils mne,
bledý byls a skoro bez dechu.

Publikoval(a): Taren, 2.10.2014