Anotace: Kdo z nás je spokojený se svým životem...?

Dýchám, myslím - tedy jsem?
Jak vlastně nakládám s vlastním životem?
Plavu či topím se v moři života?
Jsem volná, svobodná nebo jsem zakletá?
Dál ptám se sama sebe:
Volím si na Zemi peklo či nebe?
Mám nebo nemám svůj vlastní sen?
Jsem pánem nebo otrokem
svého vlastního světa?
Vím, jak zní odpověď,
ta smutná věta...
Chci mít svůj sen,
vědět, kam jít,
vydat se tím směrem,
co mi dá smysl žít.
Po něčem zatoužit,
svůj život si zasloužit,
chci svůj cíl mít,
souladně v nitru znít.
Jak jen mám narušit
tu nudnou jednotvárnost,
které už mám plné zuby,
až po krk, no prostě dost?!
Nepomůže žádný vztek,
k ničemu je všechna zlost.
Být děsně ´cool´ navenek
a uvnitř se hroutit jak zpuchřelý most.
Nikdo za mě neudělá
ten velký krok, to rozhodnutí,
které na mě duše volá,
a k němuž mě něžně nutí.
Teď... konečně přestávám přešlapovat na místě,
můj svět se dává do pohybu,
jsem aktivní, jsem na cestě,
kterou jsem si sama dobrovolně zvolila.
Nesmírná touha se uvnitř mého srdce zrodila.
Již nejsem tou bezduchou loutkou
v nějaké hře, v něčích rukou.
Následuji vědomě svůj sen,
miluji a toužím – tedy jsem.

Publikoval(a): Kněžka, 30.9.2014