Anotace: Inspirovali mne bezdomovci na Hlavním nádraží v Praze

Bez domova dlouhý čas ,
proč mne nikdo nemá rád?
Na lavičku já se položím,
pes bude můj věrný stín
Když uléhám pod širou oblohu
on přikreje mne tělem svým
ať prý zimou netrpím

Bezdomovcem stal jsem se ani nevím jak
špinavý mám z toulek celý šat
Boty roztrhané, umaštěný celý jsem
co já si počnu se svým životem
Život ale nedokáži změnit již
je to se mnou velký kříž
Potrava je pivo mé za vratné lahve koupené

Šaty umaštěné v barvě šedi,
proč ty lidi tak na mne hledí?
Ne, nebojte se- mne se nemusíte bát
Lidi- mám vás velmi rád
Usedni na lavičku vedle mne, povím vám
jak je to bez domova příjemné
Jsem vandrák, hladový a špinavý mám šat
přesto jsem na světě rád

Publikoval(a): a1ička, 30.9.2014