Anotace: ******

V koruně stromu mysl má
oblohy půl na dosah
větvoví smutek proplétá
mrazivý tón mi na srdce sáh

kmenem duše mi protéká
do kůry vryl se čas
v kruzích let pravda odvěká
jen letmo dotkne se nás

Naposled rozpustím si vlasy
než k spánku uloží mne zem
sen listů karmínové krásy
do vůně medu zbarví den

v kořenech budu vyčkávat
jen nezříct se života..zůstat
a živou vodu mlčky sát
naplnit zjara mízou ústa

Publikoval(a): koiška, 29.9.2014