Opět vzdálená
Opět vzdálená
Noční tmou se nese krajinou,
mé volání Tvého jména.
Jsi tak vzdálená
a přece jsi v myšlenkách semnou,
tak krásná, tak jemná.
Noční tmou už tápu znovu
jen v myšlenkách s Tebou býti mohu,
rukou marně šátrám po polštáři.
Jsi jinde! Vzdálená...
Opět pouze vysněná.
Však příjde čas, kdy jednou zas
probudím se v ten noční čas
a Ty, v celé své kráse,
budeš ležet vedle mne
sladce spát
a já Tě budu objímat.
Publikoval(a):
Mates Ond, 15.9.2014