Anotace: Realita a skutečnost o které nechce převážná část naší populace přemýšlet , ba ani slyšet, natožpak číst ve volných chvílích oddechu. Přesto tady je a my se s ní musíme , chtíce či nechtíce , nějak vrovnat.

Až umřu , nebude už tady,
tohle , nyní , nic - nikdy víc.
Levandule nezavoní,
oko nepotěší květy v lukách,
ani rudý, vlčí mák.

Nebude už potom - pak.
Příště , zase, opět , nebo teď.
Duše moje,
copak neuvidím - zase,
orla tichý let.

Nezaslechnu hukot moře,
vánek v palmách,
vítr v horském úbočí.

Tam , kam půjdu,
čas už není,
sny mé však,
tam asi,
nikdy neskončí.....

Publikoval(a): Taren, 2.9.2014