Anotace: zdravím své pravnuky

Od Vědomí
k Nevědomí
až do Bezvědomí
do úplného
Ticha

Ještě někdy cítím
záchvěvy
jak ve mně zamrazí
ještě občas mi vzpomínky
odkryjí obrazy
co pomalu odchází

na co mi rozum je
když stojí vedle mne

Strom života
tvořící vlákna
chapadla
mých očí
rosou osleplých
mých uší
napůl ohluchlých
mé rovnováhy
kterou jen stěží dosahuji
protože nemocná je mořem

nebo rumem?

Kudy mi rozum teče
kudy neurony protékají
kdo ví

A bílá hmota zlátne
odrazem slunce
anebo samoopalovacím krémem?
nechci umřít úpalem
slunce tak pálí
a čas se vleče
čas tak pádí

Mozek v parafínu
nakrájený na tenké plátky
to je mé přání
teď se mi uleví
život je tak krátký
tohle je navěky


zdravím své pravnuky

Publikoval(a): vanovaso, 30.8.2014