Anotace: ...

Poodhalilo se příšeří kladnou ozvěnou
nenápadným podvodem stále ještě dýchám
své vzlyky konturami zhmotňuji
aby věděly, že je čas odplynout.

Dnes jsem aurou asfaltu k alejím
zítra kradmo zatoužím třeba po bubínku
snívám si tak obden v koutku,
že ani s ránem tu posvátnost nezměním.

Pod okny dál plaším husy bez křídel,
sychravě studí spadané listí na předloktí
dál však přeji si, prosím, doufám,
že jednou to procitnutí přijde

a něco zahlaholí malinovými rty…

Publikoval(a): Lugilla, 4.8.2014