Balada
Balada
Děvčátko s dlouhými plavými vlasy
Leží mezi zralými, zlatými klasy
Vítr jí kadeře čechrá a češe
Čas se tu podivně pomalu vleče
V ruce má vzkaz napsaný slzami pro přítele
Který ji zamykal na čtyři západy v jeho cele
V cele, co označoval jako lásku, jako vztah
Svým králem vzal královnu, šikovný tah
Na krku řetízek s přívěskem ze zlata
Za rány odpustka, sterilní záplata
Na sobě tričko, co z lásky mu dala
Voní jako on, tak stále mu ho brala
Náramek ze stříbra zbarvený do ruda
Pod ním rána hluboká, v dědině ostuda
Tak dívku pohřbí za hřbitovní zdí
Tam její tělo teď v zapomnění tlí
Dále tedy dívka leží mezi klasy
Akorát vítr jí už nečechrá vlasy
Jen červi její srdce žerou
Prorostlé bolestí, pláčem, nevěrou
Publikoval(a):
KatieP, 29.7.2014