Anotace: Nemoc zvaná strach

Rozpálené tělo se skrývá v horku letních dní
Krk zachvacuje bolest, která se nedá spolknout
Ze strachu by se přece mělo dát lehce vyzout,
přesto si dáváme špetku agonie k snídani

Jako se hadi vysvlékají ze své kůže
Jako déšť smývá vše, co může
Jako půlnoc mění noc na den
Jako se nad ránem rozplyne sen
Jako sníh roztaje, když přijde jaro
Jako přes zimu, hledáš trs jahod

Jen Bůh ví, co nás čeká
Na začátku cesty se nemusí spěchat

Publikoval(a): Tichý poeta, 23.7.2014