Banální povzdech pro cukrářku A.
Banální povzdech pro cukrářku A.
Jsi bílá víla s flíčkem čokolády,
zdobítkem stavíš malé, jemném hrady,
co dortům budou obranou.
Ke zteči pošleš rotu čerstvých špiček,
která svou bitvu s těžkou jízdou lžiček
má dávno předem prohranou.
Už sedm let Tě stále ochutnávám,
pohledem letmým lehce ozobávám
a zkouším přestat s mlsáním.
Nemohu jinak brát, co moje není,
jsi třešní v dortu a já přeslazení
dvojitým pressem zaháním.
Zubař mi říká "To je marné pane,
takhle ta bolest nikdy nepřestane,
vytrhneme a máte klid".
Jen kdybych já měl odvahu a jasno
vytrhnout jedno malé krásno,
dny všední ničím nesladit.
Publikoval(a):
su50, 21.6.2010