Anotace: ...

Sám schovaný pod deštníkem,
Přikrytý přívaly vody z nebe,
Blažený a přitom šíleně smutný,
Když nemůžu být teď vedle tebe.

Topím se v těch proudech vody,
Omamně voňavý je vzduch,
Jsem zraněný a chytám se stébla lásky,
Myslíš si, že jsem dobrodruh?

Toužící, planoucí padám na postel,
A déšť mě provází dál,
A v mysli se mnou stále anděl,
Co kdysi mě k sobě zval.

Jakoby déšť však všechno spláchl,
To po čem jsem toužil a snil,
anděl mě opustil, já do smutku se stáhl,
Jen ten rozechvěle dešťový pocit zbyl.

Vrátíš se?

Publikoval(a): snílek z Olomouce, 21.7.2014