Anotace: Labuti bílá vzlétni k nebi Já ruce svoje otvírám ti

LABUTI...
| Marie Bernadeta | Setkání s duší

Ošklivé Káčátko
v dlaních tiskla
jedna lesní víla
Bylo to krátké setkání
Dvou duší které trvá
navždy nyní



Ošklivé moje Káčátko!
Zlobivá moje duše !
Bez tebe nemohla bych
vzlétnout k Nebi !




Víly jsou totiž křehké velmi
Umí dobře tančit v lesích
Lehoučce jemně dotýkat se
rosy v trávě bosy



A taky někdy pláčou
Aby studánky křišťálové naplnily
po okraj vodou čistou
kterou teď Labuti má bílá


dávám ti denně do zobáčku
v mých dlaních
v mých vílích rukách
Podávám ti kapku čisté rosy



Která se zachytila
jednou zrána na mé bosé noze
Labuti bílá vzlétni k nebi
Já ruce svoje otvírám ti



Abys vzlétla do Věčnosti
A budu věřit že snad jednou
Znovu zas přijdeš žízeň hasit
vodou z mých dlaní vílých
u studánky mojí duše


http://mariebernadeta.blog.cz/1407/labuti

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 15.7.2014