Anotace: Sebevražda

Procházím ulicí, nocí se potloukám,
sem tam zahledím se do okna.
Za minulostí jen smutně koukám,
má tvář slzy promokla.

Jdu stále před sebe, hledám klid,
až uchvátí mě most,
Mou siluetu ozáří měsíční svit,
A tiché hlasy šeptají:“ tak už skoč!“,

Přelezu zábradlí, nakloním se dolů,
pode mnou propast hluboká.
Vidím věžičky vrcholů,
šance, že má bolest skončí je vysoká.

Co se bude dít, až mě ležet objeví?
Až zjistí, co se stalo?
Že mé tělo známky života nejeví,
že ke změně stačilo tak málo...

Publikoval(a): J.Angels, 15.6.2010