Anotace: :-)

Tam nad řekou kdesi v dáli
vyčnívá útes příkré skály,
na vrchu skály té zámek stál,
každý pán hned si ho zamiloval.
Rozhodně vám tu nedím lež!
Zámek má vskutku velkou věž
a z okenního arkýře
výhled je téměř k nevíře

na hvozdy borové do dáli
na kostely i lokály:-).
A z východního křídla ční
- chodba proň, kdo je záletný.
Vášnivou láskou tam císař plál,
v podzámčí, když večer vánek vál,
písně své mlynářce Rudolf pěl,
láskou i vínem ji opájel.

V dávných časech, tak jako dnes,
na našem dvojměstí kletba jest,
každý, kdo byť jen tu proletí,
skončí hned v milostném objetí,
jelikož u břehů labských vod
človíčka potká mnohý svod!
Řeka, když do uší zašplouchá,
slušňáka svede (i padoucha),

ve vlnách koupe se bez roucha,
hlas vody plynutí poslouchá,
v hlavě mu zaznívá vábení,
zbloudí a v zvíře se promění.

Já tu jen básní chci varovat.
Máte-li sklony milovat,
Brandýsku zdáli se vyhněte,
sic na vás léčku svou uplete!

Publikoval(a): Henriette, 16.6.2014