Anotace: Sbírka obsahuje zatím 9 písní z duše : Smaragdová žena,Žena Matka,Smaragdový plamen,Smaragdová nymfomanka,Orel se snáší,Z pohledu smaragdových očí, Ty a já, Život Smaragdové duše,Drahokamy duše. Já v dlaních mám tisíce životů....

Smaragdová žena

1. června 2014 v 19:31
| Marie Bernadeta |
Oči indiána

Já v dlaních mám
tisíce životů
Budu je napájeti duchem
Povstanu !


Mé srdce hoří
jako jeden plamen
Já rozmnožím jej
v srdcích mnohých


Být zrozen znovu
Vstáti z mrtvých
Je čas Vzkříšení
Pán přichází už z oblak


Já mám tu moc
Objímati duše mnohých
a v náruči své hýčkat
muže



Který někde tiše odpočívá
V skrytu duše jsem žena
Těšitelka
Ta živá Ta živá


Žena Matka

1. června 2014 v 19:51
| Marie Bernadeta |
Oči indiána

Mé dítě pláče
vracím se na Zem
a jsem Žena Matka
co svoje dítě chová


a prosí Nebe vždycky
o uzdravení Těla i Duše
Kéž milostí mě navštíví
ta pomoc Ducha


Jež snáší se
v Podobě holubice
Když vzniká kniha pod tahy
mého pera


Jsem Člověk jsem Nikdo
Jsem Ničím

Však zmocněna tím Duchem
co zachvívá mým Tělem
přenáším Slova ve svém Těle
A tvořím Život


Smaragdový plamen

1. června 2014 v 20:10
| Marie Bernadeta |
Oči indiána

Mé tělo stalo se
množstvím vzdechů fantazie
Já ležím v mechu
v lese odpočívám


Jsem kapka rosy
jsem kůra na pařezu
mrtvého stromu


z rodu který vymírá
Jsem člověk na planetě Země
Jsem žena Smaragdová
a skrze oči indiána


Já přináším ta Slova
která vidí On
a mně je zpívá
tak tiše tak tiše


A vibrace
v záři ohně
mého srdce


Já vím že ten plamen hoří
ve mně uvnitř

Já vím že ho už nic
neuhasí


Smaragdová nymfomanka

1. června 2014 v 20:45
| Marie Bernadeta |
Oči indiána

Jsem ta co plyne
Jsem duše jedna prostá
Ta co cítí v lidech
Vše co se odehrává právě


Jsem ta co naslouchá
jsem ucho které slyší
jsem hlásná trouba
Přichází čas Již je tady


Jsem v dlani pohlazení
duše tvojí
jsem ta co miluje vzdechy
jsem hadí žena


Co se svíjí pod údery
tvého těla


Jsem ta co Lásku křísí
jsem voda živá
V tvých dlaních drahých
tu vzácnou vodu svírám


Orel se snáší

1. června 2014 v 21:31
| Marie Bernadeta |
Oči indiána

Má duše prostá jako plamen hoříš


....


Dál záříš jako smaragd


Ty oči v sobě mívám
Ty oči pronikavě zelené
Ta tvář černá velmi stará


a v hlavě pera
divokého orla


Ta tvář se u mne zastavila
a místo očí smaragd
Já byla celá
světlem jeho očí


Já vím že jsem ta žena
Co z duše Indiána
Z těch Smaragdových drahokamů
vzešla


Mým údělem je Láska
nemohu být jiná
Jsem Kněžka Smaragdových lidí
a svírám v dlaních lidská srdce
co vyrvána jsou za živa

Z pohledu smaragdových očí

1. června 2014 v 21:48
| Marie Bernadeta |
Oči indiána

Ta srdce hoří
Těla usínají


Ta srce žijí věčně
Však těla ta jsou země


Srdce je duší ohně
Však tělo jako prach


jemný a přesýpaný v Ruce
Boha


Je znovu a znovu
modelován
v život


Co proniká tou září Světla
z očí Starého indiána


Do mojí duše kterou živí
pohled do Jeho
Smaragdových očí


Ty a já

1. června 2014 v 22:45
| Marie Bernadeta |
Oči indiána

Ta červená ta rudá barva kůže tvojí
Je opakem barvy tvojí duše
když proniká do mé


Ta barva rudá to je touha
Ten projev Věčný v tobě
Ta barva rudá to je oheň


Tvojí duše když v náruči mé
zmíráš lapen


Tím plamenem co hoří ve mně
dál v paprscích zeleného slunce


Starého indiána
co hledí do ohně
Nebeského srdce


-----


Rudá je krycí barvou tvojí duše
Ta skrz naskrz je zelená
a plná života jenž dýše
ve mně a v mých útrobách


Ta barva krve Rudá
je protikladem barvy duše
aby se rovnováha vnesla do Těla


Život Smaragdové duše

1. června 2014 v 22:58
| Marie Bernadeta |
Oči indiána

Tělo se krví z duše oživuje
a pulsuje dík pumpě rudé
Která je směsí vzdechů duše
co v intervalech sladkých


svíjí se v dlani Indiána
Smaragdových očí


Ten Starý černý muž
Hlava je péry Orla ozdobena


a pronikavé oči jako Smaragd
prosvětlený
ve mně září navždy


Drahokamy duše

Středa v 23:26
| Marie Bernadeta |
Oči indiána


Já poklady si v Nebi střádám
Už jich mám plnou truhlu
A každý kousek který mám
má vždycky jedinečnou cenu


Já vlatním jeden drahokam
je průsvitný jak diamant
ten vlatním v srdci svém
On ve mně silně pulsuje


A když se ztrácím ve světě
a moje skutky diamant můj
špiní tím co vykonávám bez lásky
Znovu ho brousí v rukách Pán


na dřevěném kříži vprostřed ran
To já mu hřeby do těch svatých
rukou zatloukám já svými hříchy
Mé srdce je dnes briliant


jen díky odpuštění skrze rány Krista
A srdce moje vykoupané v krvi Beránkově
Je znovu čisté a průzračné i výhled
se z něho zdá zas dobrý jako dřív


V mých útrobách a v dlaních často svírám
krom diamantu srdce i další drahokam
a tím je modrý ametyst v mých očích
Má duše jak už vím je smaragdová


A vprostřed dlaní žhavých já svírám
rudé kameny zvané brilianty


Na ústech žhavé zlato tavím
a pak když klesnu k nohám


najdu zase safírové zirkony
Na prstech sladké růženíny


a ve stehnech já vlastním
velké bílé perly zasazené do šperků

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 8.6.2014