Anotace: ...

Prašná půlnoc se lenivě protáhla přes sítko;
mezi mým milovaným čajem a ořezávátkem
zbylo už jen málo místa pro akvarel.
Líně se rozpíjím v tahy štětcem
a snídám, co zbylo ze včerejška.

Když se vše obrátí naruby,
to, co jsme nechápali, je náhle tak zřejmé.
Odmítám ti tančit s prsty od lepidla
a raději toužím potichu po tichu
po hudbě toužím a na ni umírám.

Odpusť mi, že není dost chleba
pod kůrou z pomeranče bydlí nějaký hmyz
a v samotném půlkulatém bytě nejsem už doma;
oddej se mi tišinou uprostřed velkoměsta
protože i mrakodrapy rostou hlavou dolů.

Publikoval(a): Lugilla, 4.6.2014