Moc bych Ti přála, aby sis splnila svůj sen a vyřešila, co si vyřešit máš... třeba k tomu budeš mít někdy příležitost.
Snad bych Ti poradila jen tím, že smutkem si nepomůžeš, jen si krátíš den, který lze využít uplne jinak. Vím, není to jednoduché, ale časem možná na to budeš nahlížet jinak, mliovat totiž můžeš do konce života, jen s tím rozdílem, že se s tím naučíš žít.
/**/

5.5.2014 20:38 | GAIA77

Snad dá se trpět....ó kráso slova
pak nezbývá něž truchlit znova.
Běž těžkým dnům se podívat
do klína...co zkouší zlobou přežívat
jen v děsném trudu chamtí záští svého
ega, lásko...já jsem tvého
tvého bláta zvláštní oběť
co v srdci svém chce přežívat.
Asi bolest...rámě...hoře
stydím se za grotesk...cože?
Mám osobnost snad?
A vidím se snad utíkat?
.....Lásko....
.....Má kráso slova....
Dnes nebudu nic odbývat!!!

4.5.2014 1:37 | gogol

Neopětovaný cit je ten nejhorší..znám.

3.5.2014 20:19 | koiška

Napsáno ze srdce. Znám to utrpení :-(

30.4.2014 23:53 | Rose-H