Anotace: Další nebáseň. Vy jste tak skvělí čtenáři, že to sem musím dát. Tento příběh se dostal do reality a v jeho mysli ta slova kolovala. Věnovala jsem to jenom jemu...

...... Nemohl se vymanit z toho krásného hříšného pocitu, z něhož se v něm trhalo Peklo a plameny jej olizovaly, jako jazyky zvrácených nevěstek...... Doteky zamotané v hladivých stínech ho přiváděly do snů. Jeho duše byla zahalena v opojení, srdce rozpolcené, v myšlenkách chaos nasáklý vzrušením z dosud nepoznaného...
Potácel se v tom mlhavém světě - kde se zastavil čas - rozkoš, kterou pociťoval, mu zatemňovala mysl... Tu touhu ze sebe nemohl vybičovat, stále více se v ní chtěl utápět... Slovo „ne“ v jeho hlavě nikde nebylo. Fantazie pro něho byla kořením, které v něm vyvolávalo vzrušení, chtíč, rozkoš, touhu, hříšnost, odhodlání, zvrácenost, neposlušnost... Vše, čeho se Peklo nebojí a tedy i Rammsteiňák.
Ty ohně tak duní a ohlušují, jakoby přicházel samotný vládce Pekel. Přichází mocná síla, jeho hlas je plný energie, snad ani nepocházející z tohoto světa. Ta energie prochází jejím tělem až do míst, které lační po jeho tajemství. Chce to stejně jako ona, to jediné on ve svém pohledu nedokáže ukrýt... Touhu po fantazii...
Pálivé myšlenky se utápí v hříšnosti a ještě více a více hoří. A on? Jeho myšlenky ho zrazují, chtějí ochutnat kousek toho žáru, který v ní vyvolává.

Publikoval(a): Rose-H, 24.4.2014