Anotace: Ze zoufalství nebo z hladu, když se vzedme vlna v davu, propukne z ní válka ..... pak i ta chce svoji stravu....král z ní mívá těžkou hlavu.

Vidím zástupy, ťapkají
jdou a pochodují.
Ze světla do temnot postupují,
šedivé masy, zoufalců asi.

Slyším i podivný zvuk,
jenž obchází zástup.
Šepoty, šustění,
vzrušené pištění.

Na čele prvních řad
v kožíšku šedém
myšáků král, zástupy vede.
Ostré zuby, zlostná očka,
strach nahání, hrůzu budí,
stejně jako divá kočka.

V temnotách podzemí
tlačí se zástupy.
Bojové oddíly,
řadí se v čtyřstupy.
Myšlenka jediná ovládá masy
jídlo a potrava, zlé jsou teď časy.

Krutý a svíravý hlad
všechny teď spojuje.
Nesmírný hlad s vidinou potravy,
žene je do boje.

Trhat a kousat,
rvát se a cvičit.
Vše nač jen tu přijdeme,
ohlodat , zničit.

Zpleněné pole, vyžrané sýpky.
Peří jen zůstalo
z obtloustlké slípky.

Až se zas zástupy
nasytí dosti,
zbudou tu po nich jen
bělavé kosti.

Král šedých myšáků
pán svého lidu,
na trůn zas usedne
v děsivém klidu.

Publikoval(a): Taren, 23.4.2014