Anotace: ...

Stonavé dítko se zachvělo chladem
lem šatečků muchlá mezi prsty;
v hlubokých rýhách květů už se popelí jaro;
přesto chuchvalce mrazíků v netknuté trávě
dávno rozpíjí listy v památníčku.

Za oknem praská dřevo v krbu,
na konvici s horkým punčem padá dech;
chci rozlomit toto neklidné setrvání
a rozběhnout se po čerstvých stopách na pěšince.

Mezi odranými větvemi a pahýly stromů
vidím sešlapané kolébky z tulipánů.
Pod kterým stromem zanechal jsi minci,
podle níž bych poznala kudy dál?

Stonavé dítko se zachvělo chladem,
bloudím poslepu mezi známými kameny,
stále hledám, kde se mi ztratilo z dohledu;
s touhou po řešení natahuji ruce k teplu,
které v paprscích po ránu hladí mi tvář.

Publikoval(a): Lugilla, 21.4.2014