Anotace: . . .

Kráčíme ve dvou jako jeden
ulicí zlatem smáčenou
a obrubník světa je náš Eden
a andělé s hlavou svěšenou

si na rohu škemrají o drobné na víno.

Cigaretou si pálí křídla,
peříčka na mor zažloutlá
a sprostě klejí během jídla
a plakat chodí do kouta,

kde píšou pro krysy milostné dopisy –

Ty krysy se táhnou s pachem smrti,
na krku visí jim kravaty,
když ve školách učí malé děti,
jak vše spraví hezké záplaty

a z těch záplat si pak
sešívají život...

Kráčíme sami, jenže spolu
ulicí strachem šílenou
a andělé nám zpoza stolu
mávají rukou spálenou

a já si opravdu nejsem jistá, jestli ta ruka
byla vůbec

jejich.

Publikoval(a): Poutníček, 8.4.2014