Anotace: I strach vede někdy k veselosti.Z děsivého snu - sladké probuzení....

V šerém svitu předpokoje
stojí svícen u postroje.
Nad ním na zdi
kříž se černá.
Pod ním dole temná bedna.

Různé pachy se tu mísí,
stopy hrůzy všude visí.
Znaky zla a nevole
válejí se po stole.

Na podlaze kaluž chladne,
strach tu vládne snad i za dne.
Meluzína svíce zháší,
vřískot skřeta , děs přináší.

Tlukot srdce mám až v krku,
nohy tuhnou při úprku.
Cosi štíhlé v bílé říze,
kulhá ke mně s hnátou z kříže.

Náhle rachot zvonů rázný,
v bubíncích mi dusot zazní.
Mění se však ve mžiku
v cinkot mého budíku.

Drnčí, drnčí vesele,
vedle mojí postele.
Teplo mojí ložnice,
těší mne pak nejvíce.

Publikoval(a): Taren, 4.4.2014