Anotace: o prvním letním dešti po dlouhém období sucha

Práce mám nad hlavu
a špatnou náladu.
Co přednostně dělat?
Co na později nechat?

Ve stresu myslím,
že z toho zešílím.
Hora povinností má
se nezdolatelná zdá.

Ve shonu pracovním,
však něco uslyším.
Bubnování lehounkých
letních kapek dešťových.

Rázem všechny starosti,
se zdají být zbytečnosti.
Neodolatelné pokušení
je okýnka mého otevření.


Bez rozmyšlení vstávám
a k oknu se vrhám.
Otevřu ho a vzduch studený
mě do svého kabátu zahalí.

Nosními dírkami nasávám
nádhernou vůni deště.
Nastydnutí se neobávám,
chci si přivonět ještě.

Jemný větřík mě mámí,
do svého království vábí.
Cítím se lehčí čím dál víc,
vzlétnout mi nebrání nic.

Kapky k zemi srážejí
špinavý vzduch pln smutku a bolestí.
Vše okolo smáčejí
slzy bez starostí.

Když jen na krátkou chvíli
zavřu své modré oči.
Na mysli vzpomínky vytanou
a do sebe mě vtáhnou.

Octnu se na lávce
pod střechou schované,
v přírodě lesní,
kde nádherně se sní.

Vše kolem mě tiše plyne,
spolu v jeden obraz splyne.
Všichni tito hudebníci
tvoří dokonalou kompozici.

Po týdnech vlády Slunce
se objevila šance.
První déšť letní
lepším člověkem mě činí.

Publikoval(a): anna.down, 4.4.2014