Anotace: Nikdy jí nebude dost..

Nocí hvězdnou do srdcí se vkrádá
tulačka věčná na měsíci,
svůdnice v hledáčku hvězdáře,
spoutává vášeň v létavici.

V náruči řezbáře duše stromů,
bolavé dlaně voní po dřevu
a něžně dláta rozezpívá,
metamorfóza bez břehů.

Hrnčíři kruhem hlavu motá
v koláči hlíny sladká trýzeň,
džbán naplní jí po okraj,
kdo napil se, má navždy žízeň.

Občas je múzou sochaře,
svou touhu vryje v kámen
však ztratí li se ze světa,
pak už nic, pak jenom amen.

Publikoval(a): koiška, 2.4.2014