Anotace: ...

Cosi mě zabolelo v náručí,
trápení ve strouhách zalitých časem.
Komu by se chtělo vracet
do míst, kde minuta a rok jsou totéž…

Stáhla jsem deštník
a přemýšlela, jestli je možné vzbudit sen;
po dešti tak málo rozcuchaných hlav
bloudí vůněmi nasáklou ulicí.

Nerozumím těm, co neznají bolest,
tím víc mě popouzí, že vždy si lze vybrat;
kdy konečně spočítám prach na záhybech šatů
a kdy už budu moci spát… ?

Publikoval(a): Lugilla, 23.3.2014