Anotace: Z krásných snů i krásné probuzení...

Sny se ke mně v noci vrací,
přilétají jako ptáci.
Usednou a povídají ,
duši tiše polaskají.
Krásou , láskou něžností
vrchovatě pohostí.

Někdy ji však polekají
představou, že není v ráji,
že má plno starostí
jichž se jen tak nezhostí.

Dušičku tak polekají,
vyděsí a potrápí,
až se ve snech utápí.
Pro ně to přec hrozné není,
je to však až k probuzení.

Tiše zmlknou, postávají,
zastydí se , chychotají,
snová pírka pročechrají.
Náhle křídla vzepnou
směrem k ráji,
hop - a už jsou v háji.

Ze sna, když se ráno vracím,
oči mhouřím na matraci.
Koutkem oka v šeru svitu
zahlédnu jak v okamžiku
snový ptáci odlétají.

V ukázněném , pevném šiku,
paprsky jim v křídlech hrají.
Zbytky snů pak rychle tají.
V noci příští ve snech nových,
přilétnou zas ptáci snový.

Publikoval(a): Taren, 19.3.2014