Anotace: :-(

V tichu temné noci,
děsivé se stávám moci,
až rozprostřou se mé sny,
co odráží v nich prožité dny.

Stíny rozlezlé po tmavých zdech,
do ticha usinajicí můj slabý vzdech,
co naláká temného nochsleda,
v příbytku mém v noci co usedá.

Tiše se vkrádá k mému loži,
bojím se, že satanu slouží,
až vtěstná ve mě tolika strachu,
v obětí temném se slovem " brachu".

V obětí ze stínu stvořené saně,
vede chmurný sen k temné bráně,
pozvání na mého strachu hostinu,
se strachem co tolik drží ji naživu.

Hostina strachu o pěti chodech,
tíhou temnou prohnutých stolech,
hořkosti nalité plného kalichu,
lidí sedících a nikomu do smíchu.

Na stříbrném podnose,
pečené výčitky, deprese,
zdobený žalem krájeného nezdaru,
dezert od přítele pepřenou nevěru.

Ráno přejeden z nočního požitku,
bolavá hlava nevolnost v žaludku,
pobízí den k nočnímu stolu,
temného kuchaře nového chodu.

Publikoval(a): Malce, 11.3.2014