Anotace: Vítězství hrdosti.

Oči někdy chtějí nevidět,
druhému nemuseli závidět,
mysl má stále je otvírá,
ach bože, tolik to užírá.

Do mysli skrze oči vryto je,
jako v knize pro slepce,
ptám se sebe proč to je,
hrubým písmem na desce.

V očích mých, tolik to vadí
vhozený štěrk a prach
jak velká hromada trní,
to krutý vztek a strach.

Víčka mám zavřené,
v srdci tolik je zloby,
hrdlo tak stažené
nejde to říci slovy.

Zbývá snad zády se otočit
jak vojáci v prohrané bitvě,
stěží rozumu poručit,
neb nemáš hrdost v sobě.

Publikoval(a): Malce, 25.2.2014