Jin a Jang
Jin a Jang
Šly proti sobě, jediní byli svého druhu.
Rychle a při tom klidně, honily se v jednom kruhu.
Jeden v plášti bílém, pod ním však černá plála.
Druhý v plášti černém, pod ním však bílá skála stála.
V jednom mrzlo, avšak v koutku slabý plamen plál.
V druhém hřálo, avšak sníh padal a tál pořád dál.
Jeden křičel, znal ho celý svět a snad i dál.
Druhý našlapoval potichu, nebo jenom klidně stál.
Jeden bral a druhý dával, i když při tom někdy strádal.
Někde jich snad ještě je, takže tu žít zatím jde.
Publikoval(a):
722186888, 7.2.2014