Anotace: Jen tak ... pro radost.

Zapomínáme na obrázky
co dětská ruka malovala,
ale i též na oblázky
jež do dlaní si brala.

Zapomínáme na krátké lásky
co s ránem se rozejdou,
tyto lásky noční krásky
ví, že už se nesejdou.

Zapomínáme na smutné oči
co růže trn lásku poraní,
jsme šťastni kdy opět vkročí
a srdce vloží do dlaní.

Již víme, že život je snazší
když k ženě láska přetrvá,
jak jablko z jabloně naší
na podzim sládne teprva.

Publikoval(a): děda včela, 7.2.2014