Anotace: Jen tak pro potěchu

Naše tetka Máří,
očička jí září,
když mě vidí v září,
ležet na polštáři.

To je krása, to je krása,
oko jihne , duše plesá,
tetka hopká kolem lesa.

Vrká nivě v slunci svitu,
navečer i za úsvitu.
Za noci pak sladce špitá,
zahrej ještě vážko hbitá.

A já horkem znavená,
třu si v noci klena,
jsem přec vážka zelená.

Publikoval(a): Taren, 29.1.2014