Anotace: ...

Jsem smetí,hnané do tvých očí,
jež k slzám tě nutí.
Jsem stín na Slunci,
jez sítnici ti spálí....

Jsem rozkvetlá louka,
jež na tváři tvé usměv vyloudí.
Jsem ten, jež zakryje tvou tvář hlínou,
jsem ten, co tu bude i potom co ostatní zhynou.
Jsem ten, kdo dokáže tě rozesmát.
Ten co tu bude věčne pro tebe stát.

Jsem ten co slyší tvé volání na míle,
však na blízko, slyším jen šeptání potichlé.
Jsem ten co vidí jek se trápíš a užíráš,
ten co padne misto tebe, když vidí že umíráš,
ten kdo pro ochranu tebe bude čehokoliv kat.
Jen do sebe sama nevidím, nevím jak vnitřně se smát.

Jsem ten vedle koho uleháš, však uvnitř vzdálen na míle.
Přesto tě objímám a tvářím se mile.
Bezpečí ti dám když u mě usínáš,
však v temné noci nespím, zůstávám sám.
Sám s jedinou otázkou...
kdo jsem?

Publikoval(a): vincent christian böll, 24.1.2014