Anotace: Jen tak ... pro radost.

Vzpomínám na to, má krásná neznámá,
kdy setkali se tenkrát v letní čas,
já spatřil vás chodit cestama,
vy usmála se, já styděl oslovit vás.

Zdalipak ještě v očích máte
ten šibalsky veselý dívčí jas
a dlouhé vlasy mědí rozevláté?
To slunce tančilo kolem vás.

Pryč jsou ta léta toho roku jasná
a vzpomínky na vás opět přiletí,
jak mladá pořád, stále krásná,
tak zapsanou já mám v paměti.

Už je to dávno, kdy bylo to léto,
my staří jsme a podzim teď,
snad zešedlo vašich vlasů zlato
a nezáří kol hlavy jasná měď.

Publikoval(a): děda včela, 10.1.2014