Anotace: člověk musí přijmout pravdu. nelze si někoho idealizovat a měnit ho k obrazu svému. To prostě nejde!!Není prince na bílém koni ani dokonalosti!

v úpatí skal, dovršení vrcholu,
citově ochuzena, v zajetí alkoholu,
nechtěné útěky od lásek důležitých,
škodlivá slova z úst nehynoucích,

terapie ve formě milovaní,
podlehla a mění se v slitování,
odměny ve formě polibků,
pohlcený silamy nehynoucích poutníků,

hledání pravdy a výhry v nás,
kde to najdu, náš spás,
jak s darem tvým mám nakládat,
nelze to stále odkládat,

andělé volají tvé jméno,
zdálky slyším i mé i když tak vzdáleno,
jak přijmout tvé srdce čisté,
jenž září jak diamant, a je tak lidské,

jak skrotit život můj divoký,
jenž dosáhl výšin, je tak vysoký,
jak žít vedle tebe , žít v klidu,
dojít spolu, dokonalého svitu,

v ledovcových krách umrzlá pravda,
zamrzlé otázky z nichž odpověď padla,
vyvřelé ryby jenž umřely na březích,
co dosahují pravd v nebesích,

famózní věty jenž milují,
co pravdu a věrnost mi slibují,
oddanosti na věky věků slíbené,
všechny boje bojů prohrané.

dřívější nepravdy co působily neschody,
hádky a lži, jenž přinášely rozchody,
bolestivé minulosti co měnily nás,
na co se mě to vůbec ptáš?

tolika neprospaných nocí, tolika bolestí,
jenž stály na každém rozcestí,
úzkostné večery, bez dechu dané,
zničené touhy, hudbou hrané,

boje jenž neznají konců,
jenž namají výtězných zvonců,
jenž neutichají, stálé zůstávají,
naše srdce utkají se všech turnají,

tehdejší čisté city neznaly zrad,
pak zbortil se plný hříchů hrad,
odvleklé naděje, jak změnit tvé nitro,
bez smíchu a doufání probouzení v nové jitro,

přijmutí toho co je a nikdy se nezmění,
co je jak doživotní vnik do vězení,
s čím se nedá bojovat, nedá se měnit,
nikdy se nebudeš moci už ženit.

nedojetí vrcholů, zůstat v půli stát,
uvědomit si vrchol, neumět se smát,
přijmutí člověka samotného, neměnit ho,
přijmnout ho jako člověka nevěřícího,

přestat litovat a zkusit jít dál,
cítit vítr, vždy když kolem nás vál,
odpustit a milovat to co pro mě zbylo,
i to co se v nás za pravdu krylo,

nevěřit v dokonalost,
jen to budí v nás troufalost,
smířit se s jedinečností, co se nedá změnit,
milovat vše krásné co z ní bude pramenit.

Milovat tebe, tvou jedinečnost,
miluj za to mou vytrvalost,
nedoufejme, neměňme naše nitra,
milujme naše společná jitra.


putujme životem dál, vnímejme krásu její,
i všeho čeho se ty, já i ona bojí,
miluj mě a buď milován,
slyš mé hlasy, jenž si jimy k mému srdci směřován.

Publikoval(a): Brazzillka, 5.1.2014