Anotace: ...

Černí bozi baru schoulení ve svejch kabátech, temný hypnóze elektroswingu dojezdu a svejch propletenejch myslích mezi žebry kouře nad stolem.
Svíjející se písmena propalující přízračnej šerosvit půlnočních odlesků
a vichřice unášejí souhvězdí a stříbřitýho sokola v ulici za stěnama našeho náhodnýho útočiště;

oslnivá vlna plamene z každýho božskýho dotyku;
užaslá síla hmoty, hmoty zaťatýho svalu;
moje paže -
Molochu, vím, kdo se skrývá za tvým jménem, jsi mrtev a rozkopu i tvůj hrob

Chápeš? Chápeš?!
Jsi naživu a uviděls mezi vajglama a zkurvenejma ránama nemoci, sídlišť a zimy oheň nočních nástupišť?
Smršť cest a barev úchvatnýho napjatýho těla země?

Moje jméno je Vinci -
a moje vlasy zlověstně podpalujou předvídatelno;
inkoust písmen;
ve stovkách bytů se teď připravujem k úderu a vzletu; na hodinách půl druhý -
Přiznám si všechno a rozhodím to nad hlavy rozjazzovanýho publika v černým jádru rubínu noci spolu s prachama, co ukradnu a vysměju se jim -
- broušenou sklenici kontinentu tříštím v ruce jen tak,
aby síla nestála -

Tma za oknem je zrcadlo.
Právě jsem se v něm zřel, obrovskej a s očima démona, co vsakuje vlásečnicema žhavou hudbu -
- něžnost -

a jeřábi krouží nad nachovým jezerem mojeho vědomí v modrých horách.

Publikoval(a): Vincente, 3.1.2014