Už si neumím hrát
Už si neumím hrát
Byl jsi můj poslední noční host,
poslední zkouška, poslední zrod,
příjemný dar rozkoší,
obětování i přijmutí všech nežností.
Zlomená jsem se ti oddala,
jenom své tělo ti půjčila,
žádná láská ve mě nebila,
v alkoholu jsem se topila.
Přišels tak nevinně,
vím, že účelně,
toužils po mě, po mém teplu,
užívat si všechny slasti, odcházels v prázném jitru.
udání pravidel na prahu počátku,
žádné city, nebo lásky, říkat ti miláčku,
kývla jsem ti na všechny pravidla,
a pak ve středu té slasti procitla.
toužila jsem po tobě den po dni víc a víc,
oživil jsi vě mě uspaný chtíč,
po těch vášnivých slastech,
nastalo povídání o našich faktech.
Něco se ve mě změnilo,
mé kamenné srdce zase bušilo,
co jsi to provedl ty čaroději,
mám ti říkat spasiteli?
Jak teď mám dodržet každé tvé pravidlo,
když jsi opravil v srdci jeho kormidlo,
jak teď si mám na silnou hrát,
jak bez tebe každý den spát?
Každé další setkání, nutilo mě k vyznání,
muset ti říct co způsobilo mi tvé poznání,
říct ti to, přestat se dusit,
alespoň to muset zkusit!
Nalákán na dnešní večer nekonečných slastí,
přijel sis pro mě, nevědomky netušíc nejakých pastí,
v tvém bytě stál si mi tváří v tvář,
hlasitě křicím, já nejsem dobrý lhář.
v údivu stojíš naproti mě, čekajíc na odhalení pravdy,
nevědomky, netušíc, čekajíc na rozchod navždy,
"musím ti to konečně říct, neumím to tajit,
" já tě miluju, tak můžeš ty, všechny pravidla znovu zdůraznit,
mlčels a stál si naproti mě,
pochopils že s tím nic neuděláš,
věděls i přesto že mi neodoláš,
když jsme pluli v té tiché tmě.
nikdy jsem nebojovala, někdy začít musím,
a proto v tobě lásku ke mě probudit zkusím,
bude to dlouhý, nejsi snadnej protivník,
nejsi ani žádnej příživník.
A tak jsem začala bojovat,
všechny tvé slabiny sledovat,
zvolila jsem nefér hru, vytasila ženské zbraně,
tolikrát jsem byla i když nuceně na tvé strně.
naučila jsem se díky tobě hrát všechny role,
jít přes mrvoly, zorat jejich pole,
využít své žensky něžné slabiny,
vždy vyhrát, být zahlcena nevinny.
Dočkat se těch slov,
co jsem chtěla to mám,
byl to dlouhý lov,
já nepodléhám nikdy prohrám.
Zneužívat svých hereckých sklonů,
hrát si na svatyni, využít svých svodů,
všechny výčitky zahrát do autu,
donutit je k totálnímu knokautu.
Zneužít boží víru,
dělat ze sebe nevinnou vílu,
hrát si jako kočka s myší,
vždy vyhraju, to mě tak těší.
Bojovat a nikdy neustoupit,
i lidi si na svou stranu koupit,
klidně se budu i soudit,
nikdy se nebudeš semnou nudit.!!
Ach bože co jsi to nalhávám,
všechny tyhle výhody prohrávám,
tohle už není moje hra,
tohle je láska, nééééé, to je ta prohra.
Cos to ze mě udělal?
proč jsi mi hlavu zamotal?
co si nalhávám,
budeš jen milován.
Zůstaň navždy po mém boku,nikdy nedcházej,
miluju Tě, poprvé a naposled, jemně semnou zacházej,
opětuj mi mojí lásku, miluj mě tak silně jako já tebe,
vždy když se podíváš vzhůru, uvidíš mě,ve středu nebe.
Publikoval(a):
Brazzillka, 14.12.2013