Anotace: O bydlení v jednom bytě s někým, koho (prozatím platonicky) zbožňuju a kdo se přiznal, že musel nedávno nouzově přespat v mojí posteli...

V noci čichám tě z vnitra polštáře
kéž bys v mých peřinách spával častěji
a třeba i se mnou, chovám si naději
že jednou mě vzbudí tvůj pohled do tváře.

A u snídaně nikdy netuším
co dřív vstřebat - tebe nebo kávu
mě věčného ztracence v osamělém davu
tvoje pohledy vždycky rozruší.

Když usrkáváš z mého hrníčku
a já ti užírám tvoji mandarinku
rozplývám se pěkně pomalinku
ve svém osobním hnědookém nebíčku.

Myslím, že nemám na vybranou
musím se do tebe chtě nechtě zamilovat
každý tvůj úsměv v hlavě obdivovat
když máváš mi ráno na shledanou.

A v metru mi tě každý připomíná
těším se na další večerní konverzaci
na to, co zase uděláš pro legraci
na to, že nežádáš, abych byla jiná.

Publikoval(a): Sedmnáctka, 25.11.2013