Anotace: *********

Plameny nočního ohně
lehly s ranní jinovatkou
tmavě hnědá půda
svýma hliněnýma očima
vidí daleko do kraje
stateční rytíři vynořili se z mlh
káně na svou kořist přes cáry nevidí
vlhkým tichem zní krákání
blízko praskla větvička
s kouřem od úst a zkřehlými prsty
ani psa by nevyhnal
žaludy rozezněly les
prasečími čumáky nakypřené podhoubí
přesličky obtěžkané chladnými kapkami
vysoké chmýřivé traviny plavou dál
samota.

Publikoval(a): Mochomůrka, 21.10.2013