Anotace: Polil mne smutek ze ztráty dobrého přítele a z něho jsem se vypsala.

bylo jich tisíce, slečna s košem klepe
ten koš je minulost, vůní známou voní
děravý, tak hrabeš se ve střepech
oči jsou šťastné, však i tak slzy roní

oheň spálil smích, když vzpomínáš na časy
kdy přítele jsi měl, jež miloval Tě tuze
tak chmurně pláčeš dál, prsty rvou si vlasy
byl přeci s Tebou, když čelil jsi té hrůze

jste přec jako jeden, vlastně teda byli
kdo lapal Tvůj strach do sítí tkaných srdcem
ty věty laskavé do hrudě kříž vyryly
tak kresli můj smutku po nejtemnější čtvrtce

Publikoval(a): AlexisRegen, 20.10.2013