Anotace: Sen zdál se mi,

tak čistý, krásný.
Sen uprostřed té černé tmy.
Objevil se snad zázrak jasný,
s vytouženými prápory?

„Zvěstuj ten sen okolí.“

Stalo se, však bez odezvy.
Neměli čas, šlapat na své brzdy.
Šli - potící se
Šli - až přes hranice
Skončili v řece - statisíce
Tonoucí či koupajíce?
Komu pak říkati své sny?

„Ti, kdo se lásky nebojí.
Ti, koho srdce zabolí
a přesto i nadále milují.“

Kolik je takových na světě?
Kde ukrývají se na této planetě?

„Neptej se a přijmi tiše,
co do duše Ti Anděl píše.
Láskou Ti křídla ovine,
sílu pak dá Ti vzlétnout,
a pak, až na zem sesedne,
nezapomeň si ji k srdci připnout.
Tak poděkuj svému Anděli,
poděkuj sobě i okolí.“

Pak na světě snad člověk není sám,
jsou i lidé, kteří mají svá srdce dokořán.

Publikoval(a): Vošátko, 18.10.2013