Anotace: ...

Kroutí uši, ten zbabělý muž
jež nemohl více mi dát
V klidu a šílenství ztrácím se už
tak nepřestávej mi hrát

Zapadlé bahnem jsou lásky Tvé
a žízním, propadám k nim
Ony svlečené, hází pohledy mrtvé
stejně jako k sobě i necítím lítost k nim

Bezstarostný sen jak zdál se být
pod něžnou klenbou slov
Hrůze propadl..
Nechal jsi vínem mě opít
a sevřel do chladných okov

Sjíždíš myslí zvrhle svůj cíl
hladce pohrdáš prokletími
Mám dost, stále dost svých sil
A ty skončíš mezi svými

Tobě buď věčnost skalným prázdnem
nad veselou, rozkvetlou alejí
nechť láska a mír v srdci každém
Ale poslouchej, Tobě už nehrají

Publikoval(a): Avid, 24.9.2013