Anotace: Vzpomínky na dětství díky nalezenému plyšákovi :)

Jednou na půdě jsem se hrabala,
a zapadlého v koutě.
Se kterým jsem si hrávala
jsem medvídka našla z poutě..

Velký byl stále jako dříve
jen špinavý trochu
a já najednou jako dříve
chtěla jsem .. dětství trochu

Žlutý medvídek z poutě,
vystřelil mi jej táta
kouká na mě v koutě
směji se natotata..

Vzpomněla jsem si jednou že
běžele jsem s ním ven
spadla jsem z bláta do louže
venku deštivý den..

Doma jej pečlivě usušila
utěrkou utřela,
potom mu kabátek šila,
dosucha jej vytřela..

Ano ty časy byly krásné
avšak jsou dávno v letu
svítí nám dál slunce jasné
hází světlo světu

medvídka z půdy jsem vyndala
oprášila z něj prach
Do pokoje jej přendala..
Snad už nebude mít strach..

Publikoval(a): AnneM, 17.9.2013