Anotace: ...třetí do počtu...dnes byla zase mlha... :o)

Temnota sklepení, kterou chlad prostupuje,
nutí mne stoupat výš a výš...
všude tě hledám... vnitřní zrak napovídá,
že hlavním vchodem nevcházíš...

Samota, které dávno přivykla jsem,
se mnou v podivném spříznění...
vím, jednou vytratí se, časem...
a zatím něžně zdáš se mi...

Do snů tak vplouvá dotýkání,
ba přímo jemnost zhmotněná,
pocit příliš důvěrně známý,
tisíckrát jsem ho prožila...

Infuze lásky rozpíjí se
pozvolna v žilách...znáš ji, znáš...
nejčistší bílá... naplnila
všechna jemná těla, co máš...

...a dál se zdáš...

Publikoval(a): Cecilka, 30.8.2013