Omluva pro mojí kamarádku
Omluva pro mojí kamarádku
Anotace: Monika Nedbalová
Každý se někdy splete,
udělá velkou chybu.
I když to všechno pak zamete,
každý v něm vidí pochybu.
Přece jenom, to někdy přeženeme,
a občas se spolu nepěkně pohádáme.
Hádky a zloba patří ke všemu,
tak snad tahle báseň nebude k ničemu.
To víš, že mě mrzí, co jsem kdysi řekla,
prostě jsem byla blbá, uznávám…jsem kráva.
Jinak si tvá tajemství, beru k srdci,
už nějakou tu dobu.
Tak nebuďme jak nějací pokrytci
a pojďme dále a vesele spolu.
I přes všechny štvanice,
popsaný list otočme,
Překonáváme stále hranice,
my dvě zvládneme nemožné.
Když slunce nebe zakryje,
a hvězda dolů k zemi padá.
Mým jediným přání je,
abys ty byla šťastná.
Opravdu tak já to mám,
a jsem ráda, za to, že tě znám!
Kdybych tě Veru neznala,
tak už bych tu dávno ani nebyla…
Publikoval(a):
Monysek24, 24.8.2013