Anotace: Jen tak ... pro radost.

Jedna mladá, sličná panna,
v les si vyšla časně z rána,
lásku zná jen z těch knih čtení,
hodlá poznat její chvění.

Statný junák, švarný hajný,
má v tom lese palouk tajný,
zde se laně vydovádí
a ten hajný dívky svádí.

Učí je tam milování,
les a laně klid mu chrání,
byly panny, už jsou ženy,
láskou byly zasaženy.

Tato dívka nesmělá,
na hajného hleděla,
dívajíc se do očí,
zda jí lásce naučí.

Něžně pravil, mám tě rád,
ruce hrají prstoklad,
podlehla té lásce zcela,
už je ženou archanděla.

Splétají se mladá těla,
hříšnice i archanděla,
vzdychá hajný, dívka taky
i ty laně klopí zraky.

V lese kvetou vřesy rudé,
jsou to barvy dívčí krve,
zde se plní dívčí přání,
něžné, lesní milování.

Publikoval(a): děda včela, 23.8.2013