Anotace: Každý má svého anděla. Může to být člověk, který nám pomáhá v těžkých chvílích. A když ty těžké chvíle přečkáme, je pro nás pak jednodušší porozumět. A stát se andělem někoho jiného...

Byl anděl z kamene.

Měl srdce ze zlata
A oči plamenné...
Ty, tváří ke stěně,
Plakaly lávu,
Když topil ses v davu.
Když ruce kostěné
V koženém hávu
Škrábaly odměny
Na tvojí hlavu.
Byl s tebou.

Je anděl z oceli.

Má hřeby v chodidlech,
To aby nemohl
Brát lidi na křídlech…
Zpívá ti na zdraví,
V hrdle a v bocích rez,
Stál tady před lety,
Stojí tu ještě dnes.
Stojí a zpívá ti,
Když stojíš u trati…
Je s tebou.

Bude anděl. Z tebe.

Na hlavě svatozář
Z trní a bodláčí,
Poznáváš svojí tvář,
Poznáváš po pláči…
Od oka ke krku,
Od rzi až k plameni,
Táhne se spálená
Cestička v kameni…
A ty už nepadáš,
Podstavec u nohou –

Dopadl’s na dno
Spálenou oblohou...

Jsi anděl.

Publikoval(a): Poutníček, 29.7.2013