Anotace: Vážené dámy, Vážení pánové...

Končí nám svět.
Jak slavný to den!
Zdobme si rakve v samet a jíl,
Když svíčky nám zhasnou,
Šťasten je ten,
Kdo dřív v srdci oheň zapálil.

Teď zoufejte, drazí přátelé!
Když ve tmě čekáte na konec –
A zkuste se tvářit vesele…
Smrt už vám bije na zvonec.

Končí nám život –
Není to nádhera?
Pro mnohé z nás nový začátek!
V třesoucích dlaních
Střepiny ze včera;
Už nejdou přilepit nazpátek.

Slyšte, slyšte, snobi a snobové –
Přichází kmotřička Morena,
Tolikrát zraněná, tolikrát spálená
Matička nás všech bez jména.

Končí nám útrapy!
Až pláču dojetím,
Když vidím vás takhle pospolu,
Rvát se a milovat,
Kát se a zabíjet,
Sedávat společně u stolu.

Mí stokrát ztracení, nelkejte!
Času jste k tomu měli dost,
Teď zavřete oči a čekejte
V marné naději na milost.

Končí nám svět.
Jak slavná to noc!
Oheň je naším přítelem.
A k čemu nám síla,
K čemu nám moc,
Když všichni leháme

Popelem.

Publikoval(a): Poutníček, 26.7.2013